Centre Georges Pompidou

Centre Georges Pompidou je často nazýváno Beaubourg a celým názvem Centre national d´Art et Culture Georges Pompidou ( v překladu Národní středisko pro umění a kulturu Georges Pompidou ). Je to známé pařížské muzeum moderního a současného umění. Tato futuristicky vyhlížející stavba si u velkého množství Pařížanů vysloužila přezdívku rafinerie. Tuto moderní stavbu, stejně jako Eifellovu věž, lidé zpočátku nenáviděli a až později uznávali. Od jejího otevření ji navštívilo 150 milionů lidí.

Centre Georges Pompidou se nachází na pravém břehu řeky Seiny v klidnější čtvrti Beaubourg. Dopraví vás k němu metro s linkou číslo 11 a výstupní stanicí  Rambuteau nebo Hotel de Ville. Případně také linka číslo 4 s nejbližší stanicí Les Halles. Využít můžete také dopravu RER a jeho linku A a vystoupit na stanici Chatelet-Les-Halles. Autobusů do blízkosti Centre Georges Pompidou jezdí opravdu mnoho. Je to například číslo 38, 21, 29, 47, 58, 69, 70, 72, 74, 75, 76, 81, 85 a 96.

V roce 1970 byla vypsána mezinárodní architektonická soutěž na výstavbu budovy národního muzea současného výtvarnictví v historické části města na popud prezidenta George Pompidou. Ten byl se svou manželkou znám svou oblibou pro současné výtvarné umění. Návrhů bylo v konečné části podáno 700 z 50 zemí. Zvítězil návrh architekta Renza Piana a Richarda Rogerse. Na projektu této britsko-italské dvojice se podílel také architekt Jan Kaplický. Se stavbou se začalo v roce 1972 a trvala 5 let. Slavnostního otevření v lednu roku 1977 se prezident George Pompidou nedočkal. Celkové náklady na tuto stavbu dosáhly téměř jedné miliardy tehdejších francouzských franků.

Vskutku netradiční zjev Centre Georges Pompidou způsobují především komunikace a rozvody vedeny vně budovy a připomínají zapomenuté lešení. Barevné potrubí pokrývající fasádu je vidět již z dálky. To zelené je pro vodu, modré pro klimatizovaný vzduch, žluté s elektrickým vedením a červené slouží komunikacím. Budova je dlouhá 166 metrů a vysoká 42 metrů s fasádou s oceli a skla.

Centre Georges Pompidou má celkem pět poschodí. Jsou zde výstavy, knihovna, kino, divadlo a samozřejmě národní muzeum výtvarného umění, které zabírá poslední 3 patra. Důležitou částí centra je také tzv. IRCAM. Jedná se o institut výzkumu a akustické či hudební koordinace. Nejen vědci, ale i hudebníci z celého světa zde rozvíjejí nové hudební technologie. Sbírka muzea obsahuje asi 1400 děl, která bývají 2x ročně obměňována. Čtvrté patro je věnováno současné tvorbě a v pátém patře najdete vystavená díla velikánů moderního umění. Mimo jiné také Pabla Picassa, Matisse, Kandinsky, Pollock, Miró a mnoho dalších.

Muzeum je pro veřejnost otevřeno každý den mimo úterý a 1. května od 11 hodin do 22 hodin. Vstupné na výstavy a do muzea je 12 euro, případně 10 euro v závislosti na čase. Z důvodu zvýšených bezpečnostních opatření je zakázáno nosit do muzea velké tašky, případně kufry. Nenechte se odradit dlouhými frontami. Obvykle postupují rychle. Pokud vás nezaujme žádná z nabízených výstav, určitě si nenechte ujít nádherný panoramatický výhled z posledního patra. Od 4. dubna 2009 je tento výhled nabízen zdarma pouze osobám mladším 26ti let. Pro ostatní platí jednotná sazba 3 eura.

Tato budova natolik předčila očekávání, že si již po svých 20ti letech zasloužila svojí rekonstrukci, která trvala 27 měsíců. Roční počet návštěvníků dosahuje sedmi milionů. Náměstí před touto budovou je plné pouličních umělců, flašinetářů a muzikantů. Pro architekta Richarda Rogerse bylo Centre Georges Pompidou významným mezníkem v jeho kariéře. V současné době se může chlubit kulturními i průmyslovými objekty nejen v rodné Anglii, ale také v USA a Francii. Jeho terminál madridského letiště byl vyhlášen nejlepší britskou stavbou roku.